Konečně knihovna!

Lukáš s Bárou ji neměli kam dát a já ji tolik moc a tak dlouho potřebuju, hledala jsem nějakou levnou variantu a pořád nic. Na půdě zatím stál kovový regál a v něm moje knihy, ale to byly až moc daleko.

Pár dnů jsem se na ni jen tak dívala, potom jsem dokoupila šrouby, které chyběly a až na jeden (nešel tam potvora) je našroubovala, natřela ji olejem na dřevo a zase se na ní pár dní dívala. Když nastal ten správný večer, třídila jsem na půdě, které knihy ano a které ne, bylo jasné, že se tam všechny nevlezou. Vlezlo se jich víc než jsem čekala. 

Opět mám na blízku své oblíbené knihy, obálky, autory, obrázky... a fakt mi chybělo sem tam okem zavadit o tu nějakou knihu, teď už je to v pořádku.

Gauč už je zase v pozici válecí.

PLATO v neděli

Pořád jsem si tak nějak držela Ostravu od těla. Teď se to buhvíproč otáčí. Ráda bych zjistila kam tam která cesta vede, protože se v OV vůbec neorientuji. A také bych se o ní něco dozvěděla, více ji navštěvovala...

V neděli dopoledne jsme jeli do OV - galeire Plato - na workshop s Pet a klukama + já s Juli.

Vše probíhalo v bývalém Bauhausu. 

Oba kluci byli hodně sympatičtí, jeden - Ondra v klobouku - mi opravdu hodně připomínal strejdu od Juli - Martina. 

Naše děti si užily něco nového a já jim trochu záviděla...

Podzimní kamarádi

Řemeslné trhy v Oranžérii DŽ

Holky byly supr, atmosféra fajn, krásné počasí, pohoda, dobroty od řezníka, ohromná spousta krásných věcí na prodej. Včetně těch našich, měla jsem tam krásné, propracované věci a docela mě zklamal malý zájem. Přesto vůbec nelituji, že jsem tam strávila den, poznala jsem nové lidi, například paní s háčkovanými plyšáky byla hodně sympatická...
Holky to v půlce už moc nebavilo, tak mě na chvilku vystřídala Katka a já je odvezla domů do Hertic, kde byla moje máma, která u nás spala. Tzn. navařeno, napečeno, uklizeno...
Holky s mamkou zůstaly a já ještě zpátky na trhy. 

Ferdovi kluci

Ta okatá fenka, se dostala přes plot ze své zahrady a obletovala kolem celého našeho plotu ze všech stran. Ferda se nenechal 2x pobízet a když se v nějaký nestřežený okamžik dostal za plot, nakrůcala se fenečka už zase na své zahradě za plotem...

A tak do bylo pořád dokola několik dní. No zřejmě se nakonec přece jen někde potkali...

a dál na Hochlantsch 1722 m

dolů jsme šli po červené