Úchvatná

S tátou do Adršpachu

Juli si užila víkend s tátou. 

Cirkus a potom na "drapák", spaní v autě ... přijela veselá, špinavá, rozjetá, spokojená... a když jsem ji nabízela na večeři guláš, řekla NE! Guláš, trampský cigáro a koláče nechci hodně dlouho vidět :)

Julika mi o víkendu chyběla, ale to že jsem mohla bezohledně dělat to co se mi zrovna chtělo, bylo bezva. Vyřešila jsem si resty, zajela na makrelu na chalupu, jezdila na kole s Ferdou sem a tam, rýpala na zahradě, na birella za K. a ještě hodně věcí; ale hlavně a z toho ještě pořád žiju, jsem po devíti letech byla na vyjížďce na Gael. Krásná velká tmavá kobyla a bylo mi nádherně volně.

Moje snaha mluvit anglicky

... v angličtině jsem se považovala za toho věčného začátečníka, ale teď mám pocit, že jsem se posunula kousek dál. V práci máme angličtinu - callanovu metodu - která se mi hodně líbí a to proto, že se tam převážně mluví; jsme tam tři, tak to pěkně šlape...

Teď si sem tam najedu na stránky New Yorker a snažím se přečíst třeba nějaký jeden odstavec. Těším se na každé další vydání, na to jak bude vypadat titulní stránka tentokrát?

Ve škole

...pár fotek ze školy uloupených :)

Lidské tělo v kontrastech. Jiný úhel pohledu. VÝTVARNÁ VÝCHOVA

...a procházka v jarní přírodě

Ferda jako rybička

Ferda už je jako rybička 

ale čivavka je nějaká špatná...

Víkend a Karlík

Krásný víkend - slunce, vrtala jsem se hodně v hlíně, vyjela už na kole s Ferdou a s Juli na nosiči, prádlo už se suší venku, s Julinkou v Bredě - přebírala tam ZŚ Slavkov 1. cenu za Velikonoční vejce - spooousta lidí

..... ale hlavně a především se víkend točil jedním směrem a to tím nejlepším, nejpokrčnějším, nejvoňavějším, nejkrásnějším, nejmenším, nejrozkošnějším atj. Karlík. Karel se narodil v sobotu odpoledne. A bylo to uf!

První koncert

Julinka má za sebou své první předehrávky, byla krásná v červených šatech a bylo to celé moc krásné, na mě až doják.

Ferda je už zase živel, stehy jsou vytáhnuty a je on je opět šťastný a suprovně střelený pes.

Dočetla jsem

Takové povídání o tom co by se mělo, aby se dobře bylo a žilo.... hezky se to čte, všechno už to vím, zavést to do života, to už je zase o něčem jiném...

Tato kniha se mi líbila moc, zajímavé, napínavé čtení až do poslední strany. Opět spousta podnětů k zamyšlení nad sebou, ale tentokrát zasazeno do velice poutavého příběhu.

Duben

Ferda se léčí

... jizva dobrý, antibiotika špatný, nesedly mu, ale i to jsme nějak zvládli vyřešit, ale fakt si chudák užil, ještě do pondělka musí vydržet přes noc s tím šíleným trychtýřem na hlavě. Má ho přes noc a když jsem v práci. Jezdím za ním na půl hodinky přes oběd a také za ním zajde děda. Opravdu moc mě štve, že jsem si nestála za svým a nenechala mu rovnou zrentgenovat přední tlapy. Když má větší zátěž, chodí po třech. Náladu má už docela dobrou, ještě to není úplně ono, ale je to čím dál lepší. 

Záhony

Sehnala jsem si šest palet - větších a teď mám tři super bomba mazec záhony. Lukáš to nařezal, pak nějak poskládal a pak to všichni sbili dohromady.

Mám v plánu to osázet ze všech stran. Jeden bude jen na jahody, z druhého bude trčet mrkev, kedlubny, bylinky... Třetí ještě uvidíme. Rajčata?