Myška cestovatelka

Juli minulý víkend přinesla ze školy myšku. Julinka byla trochu nachlazená a pokašlávala, venku nebylo hezky, pršelo, tak jsme měly v sobotu pyžamový den a v neděli jsme si jen skočili k babičce na oběd. Tzn., žádný výlet, žádné vzrůšo, pohoda, pohádky, dobroty... V neděli večer z Julinky jen tak náhodou vypadlo, že myšku si bere na víkend ten, kdo má v plánu nějaký výlet. Aha, řekla jsem. 
Do knihy, kde se zapisuje jak bylo, jsme ji vyfotili se všemi našemi zvířátky, nechali ji poskládat vlaštovku, která pak asi tři hodiny létala našim domem, posbírala za Juli prádlo, ataknějak. 

Mimochodem, Lola nám dělá starosti, od doby co ji máme nejí, jen spí, chřadne. Už je asi měsíc doma - v želvím stole, má ty správné žárovky, ty správné podmínky a pořád nic nového. Rady od chovatele typu, že ona sama ví, kdy má vylézt, kdy se má najíst apod. mně už vážně nedokázaly uklidnit. Dopadlo to tak, že jsem ji ve středu drapla a letěla s ní k doktorovi, dostala dvě injekce a že se neví, jestli to zvládne. Včera jsme ji s Julinkou - poprvé za tu dobu co ji máme - viděly kousnout si do čínského zelí. Jednou! Po tichu opatrně křičíme Hurá!