čtvrtek 29. června 2017
pondělí 26. června 2017
A co jinak?
V Herticích je pole bílého máku, to jsem tam ještě neviděla.
V sobotu dopoledne jsem s Katkou nalepila pickupa. Opět u Přemy v garáži.
V poledne přijela Juli z Harty a už z dálky volala: Mamíííííí já mám hlad.
Byla jsem vybavena mraženými knedlíky, uf.
A odpoledne a večer jsme si krásně proflákali s K+Š+B+E v Raduni. Nejdříve v jurtě, potom u té hasičské nádrže (naštěstí jsem zjistila, že tam jsou pijavice až když jsem vylezla).
Bramborák, birel, nanuk atd... Pokračování v Oku - Festival deskových her. Tam se děti rozptýlily a my si s Katkou daly kafe na terase.
V neděli oběd u mámy a potom vystoupení - Sportovní den v Lesance.
Ferdu šetřím. Kulhá děsně. Když jsem ve středu šla do Lesanky vyzvednou Julii i s Ferdou (na vodítku) vrhly se na nás dvě borderky. Mě povalily na zem a do Ferdy se pustily. Myslela jsem, že vše dopadlo OK, žádná krev, ale na druhý den ráno už Ferda nestoupl na nohu. Co k tomu dodat. Čekám ale nic se nelepší. Asi s ním dnes nebo zítra zajdu na veterinu... achjo! Tak trochu zuřím!
V sobotu dopoledne jsem s Katkou nalepila pickupa. Opět u Přemy v garáži.
V poledne přijela Juli z Harty a už z dálky volala: Mamíííííí já mám hlad.
Byla jsem vybavena mraženými knedlíky, uf.
A odpoledne a večer jsme si krásně proflákali s K+Š+B+E v Raduni. Nejdříve v jurtě, potom u té hasičské nádrže (naštěstí jsem zjistila, že tam jsou pijavice až když jsem vylezla).
Bramborák, birel, nanuk atd... Pokračování v Oku - Festival deskových her. Tam se děti rozptýlily a my si s Katkou daly kafe na terase.
V neděli oběd u mámy a potom vystoupení - Sportovní den v Lesance.
Ferdu šetřím. Kulhá děsně. Když jsem ve středu šla do Lesanky vyzvednou Julii i s Ferdou (na vodítku) vrhly se na nás dvě borderky. Mě povalily na zem a do Ferdy se pustily. Myslela jsem, že vše dopadlo OK, žádná krev, ale na druhý den ráno už Ferda nestoupl na nohu. Co k tomu dodat. Čekám ale nic se nelepší. Asi s ním dnes nebo zítra zajdu na veterinu... achjo! Tak trochu zuřím!
První školní výlet Chotěbuz
...říkala že bylo super, dostala kapesné, řízečky, krabičku první pomoci...
Ze Štúrova
Už jsme déle jak týden doma ze Štúrova, ale já se pořád neumím (nechci) dostat zpátky do reality a zpátky do toho kolotoče. Pořád nejsem praktická a věčně na něco zapomínám....
Bylo tam táááááák dobře. I když jsem byla jediná, která nechtěla ještě domů. Juli se těšila na Ferdu a říkala: mami sedm dní, nejvíc sedm dní budeme jezdit na výlety. Po návratu běhala po zahradě a po domě jak víla a celá šťastná.
Zatímco já bych nejraději nasedla do auta bydlecího a jezdila sem a tam po světě alespoň měsíc, dva v kuse.
A to jsem se do Štúrova ani moc netěšila, nebyla jsem ještě připravená na dovolenkování a to jsem si říkala jak to máme v Herticích bezva a krásné a proč jedeme pryč a ejha jak se to všechno otočilo.
Lukáš měl naštěstí navigaci, takže jsem byla co se týče cesty naprosto klidná
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)