Lov na turistické nálepky

Trošku jsme se do toho s Juli obuly, tak máme známku z rozhledny v Úvalně, tam jsme se hned zchladili na přírodním koupališti. 

Další máme z muzea v Opavě, kde byla s námi také Barča 

a ještě z Hradeckého zámku, kde jsem si polítala po parku a všude možně já s Ferdou.

Juli na chalupě s tátou

Malé žabky

I přes sucho a horko, které letošní léto panuje (vůbec si nestěžuju), tak i přesto máme pořád na zahradě malé žabky. 

Elza a její parta

Šest.

A je vymalováno

Obývák a kuchyň. Poprvé a naposledy vymalováno při nastěhováním tzn. podzim 2011. Na stropě v kuchyni vystříknuté mlíko. Uražené rohy, u zábradlí v otevřeném patře ještě od stavby nedodělaná omítka a čouhající pěna, čmouhy, odřeniny... tak to vše je pryč. Teď je všude krásná bílá a místo rezavooranžové za Manfrédem hnědý kašmír. Moc pěkné. Velké věci jsou zpátky na svém místě a ty malé zatím ještě v krabicích. Vše má svůj čas. 

Julinka byla u táty celý týden, tak byl na malování prostor. Manfréda to tedy docela štvalo, ale přežil to. Pan malíř se synem malířem, byli pracovití, důslední a veselí. Jeden den vše polepili a zakryli, další odpoledne vymalovali a další odpoledne vymalovali druhou vrstvu. Kluci si půjčili devítimetrové štafle a běhali s nimi jako žirafy. 

Mám z toho radost, chtěla jsem vymalovat už tak dva roky, ale ta výška v obýváku mi dala jasně najevo, že to sama nezvládnu. Tak jsem si našla pomocníky :)

Vlakem na Hel

No tak to bylo hodně dobré, to bylo dobrodružství!

Sezónním vlakem z Bohumínu na Hel v Polsku. Hel je úzoučký dlouhý poloostrov na severu Polska. V nejužším místě má 150 m. Podívám se vpravo a vidím moře, vlevo vidím moře. Úžasný. Celá kosa má 35 km.

Vlak vyjel večer po osmé a po desáté dopoledne jsme byli u moře. Bez přestupů. Lůžkáče byly obsazeny, spaní v kupéčku pro osm byl zážitek sám o sobě. Poslední tři zastávky jsou přímo na Helu, my vystupovali na předposlední zastávce v Juratě. Potom asi jeden km krásnou Juratou do kempu, kde na nás čekaly tři místa na stany. Tři ženy a pět dětí. Na zádech stany, spacáky, karimatky... v rukách kufry...

Místo to bylo překrásné, moje oblíbené pokroucené borovice na každém kroku, bílý písek a moře napravo, moře nalevo, vlny tak akorát na blbnutí, voda příjemná, duny, krásný kemp vybavený kuchyňkou, čistý, moderní, úžasná pekárna, usměvavý lidé, dlooooouhé molo, obchůdky, kavárny, restaurace, výborné jídla, pivo se sokem (sirupem), počasí bezvadny, restaurce u Dovoraka na nádraží s živou hudbou, procházky po pláži, hodně slunce...

Výlet do Hel podivat se na maják z r. 1942, na zachráněné tuleně, muzeum lodí...

V pátek jsme odjeli dříve, už sbalení, podívat se do Gdaňska.
Jednoho z nejstarších a největších polských měst.

V jedenáct večer jsme nasedli do našeho vlaku Hel-Bohumín a hurá domů.