Pořád doma

Ne že by se nic nedělo, kromě nějakých mých kontrol u doktorů dostala Julinka angínu a to takovou, že sama uznala, že jedeme na pohotovost, i když ji tam možná budou píchat do prstu, i když si ji tam třeba nechají. To už jí chudince muselo být hodně zle. Po týdnu léčení a školy doma se mnou, ráda šla do školy. Prý jsem moc přísná. 

Já jsem zjistila, že to asi bude chtít delší dobu než budu zase fungovat jako dříve. Nejvíce mi vadí řídit auto a sedět u pc. Už po chvíli mě celý krk bolí. Asi u těchto dvou věcí zvedám hlavu moc nahoru, nebo vážně nevím. Ať udělám cokoli, jsem hned unavená... chce to prostě čas. Pomalu je mi ale lépe a lépe, ještě čekám na výsledky histologie. 

Únava a různé podivné stavy jsou z důvodu odstranění štítné žlázy a ještě nenasazených prášků, které nahrazují její funkci. Na to teprve dojde.

Zařídila jsem Julince "odisku", tzn. že s ní pojedu jeden den do školy busem na zkoušku a potom už by to mohla zkusit sama. Sem tam. Tj velký krok. Kterou fotku na "odisku" :)